Volejte +420 518 321 881 Jednotna Klasifikace logo 24px info-ico1 Všechny kontakty

21. 5. 2015
13:50
Velká nad veličkou

Největší obec regionu Veselska se nachází v podhůří Bílých Karpat a je centrem tzv. Horňácka.

 

Strážná Hůrka

Kopec, zvaný Strážná Hůrka, má dlouhou historii. Dříve sloužil jako maják, který oznamoval příchod Turků ze slovenské strany. Ohňový signál se přenášel z kopce na kopec a lidé měli dost času k záchraně nejcennějšího majetku i holého života.

Roku 1930 zde byl na popud umělce Karla Supa postaven netradiční modernistický pavilon. Lidé se zprvu jeho nápadu smáli a ptali se, kdo prý mu tam na kopec bude chodit. Sup zvolil Velkou, protože ji považoval za středisko Horňácka, kde se za sezonu vystřídá mnoho návštěvníků. Chtěl, aby stavba plnila více účelů jako ateliér, obydlí a hlavně výstavní pavilon. Roku 1958 odešel do důchodu a usadil se právě zde, kde se po zbytek života věnoval zejména malbě a sběratelství. Ve svých obrazech se věnoval především krajině, portrétu a figuře nejčastěji s folklórními náměty z okolí.

S ateliérem na Strážné hůrce je úzce spjata historie festivalu Horňáckých slavností. Za německé okupace Zemanova muzika s Filíkem, Žalmánkem a Šáchou přicházeli na Hůrku s celými rodinami potajmu si zazpívat, zahrát a pobesedovat. I přes zákaz scházení se tato beseda časem rozrostla natolik, že dala základ budoucímu festivalu. Po zahájení provozu podniku Kordárna v r. 1950 se začaly Horňácké slavnosti pořádat oficiálně.

 

Magnisův mlýn

 

Na cestě do areálu Strážné Hůrky se také nachází Magnisův mlýn, vybudovaný Františkem de Magno, který se stal držitelem Velké po bitvě na Bílé hoře. Zdejšími lidmi přezdívaný jako „starý mlýn“. Patřil k panskému statku, jehož půdorys lze vystopovat v nynějším areálu pálenice, který je však bohužel ve špatném stavu a veřejnosti nepřístupný.

 

Mlýn Antonína Nováka

Mladší ze dvojice velických mlýnů je zachovalejší. Nachází se v dolní části náměstí u potoka Velička. Současná budova válcového mlýna pochází z roku 1941 a byla postavena na místě staršího mlýna z první poloviny dvacátého století. Na mlýně se mlelo až do poloviny sedmdesátých let. Z počátku na elektřinu získanou pomocí malé vodní elektrárny z mlýnského náhonu (v případě nízkého průtoku vody také z plynosacího motoru), později pak na energii z elektrické sítě. V devadesátých letech bylo technické zařízení nevratně demontováno a několik let sloužil objekt pro skladovací účely. V současnosti se prostory mlýna využívají jako galerie při festivalu Horňácké slavnosti. V objektu mlýnských budov už několik let funguje hospůdka se dvorem Horňácký šenk.

 

Staré koupaliště

Areál bývalého koupaliště se nachází u lesů kousek za Strážnou Hůrkou směrem na Javorník za potokem Velička. Nachází se zde dvě, v současné době již nefunkční, vodní nádrže a malé hřiště s fotbalovými brankami. Tento areál je vždy v měsíci srpnu využíván na Fechtlcup, kde mají možnost domácí i přespolní nadšenci do motorek utkat své síly v závodě. Fechtlcup je již tradičně doplněn večerní zábavou s kapelami.

 

Kostel svaté Máří Magdalény, zdi a tunely

K hlavním pamětihodnostem patří kostel sv. Máří Magdalény s kněžištěm z první poloviny 14. století, opevněný hradební zdí, která je ojedinělou sakrální fortifikační stavbou. V 17. století byla Velká několikrát vypálena a vypleněna vpády Tatarů a vojsk uherských šlechticů, kteří povstali proti Habsburkům. A tak památkou na zlé časy zůstala hradební zeď kolem kostela se střílnami a texty mnoha horňáckých písní a balad. V 18. Století byla ke kostelu přistavěna barokní chrámová loď.

Velkou se také tradují pověsti z dob nájezdů divokých válečníků. Říká se, že Velká je spojená se sousední obcí Suchov (cca 6 km) skrz kopec, zvaný velický Háj, různými tunely. Tyto tunely vedou přímo skrz kopec a obyvatelé prchající před Turky si jimi zachraňovali životy a nejcennější majetek. Některé vstupy do těchto tunelů měly být umístěny právě za zdmi kostela.

 

 

Židovský hřbitov

Tento hřbitov byl založen toku 1886. Nachází se naproti nového obecního hřbitova vedle původního starého hřbitova. Na ploše 443 m2 je dochováno celkem 36 náhrobních kamenů. Do 70. let minulého století se v rohu židovského hřbitova nacházela také malá márnice. Velická židovská komunita přestala dle zákona existovat roku 1890. Do okupace se o hřbitov starala židovská obec ve Strážnici a od té doby je hřbitov ponechán svému osudu a postupně nad ním přebírá svou vládu příroda.

 

Kadůbek

 

Zahradami pod Hájem se vine lesní cesta přes velický Háj až do sousední vesnice Suchov. V polovině cesty stojí malá chatka se studánkou - Kadůbek.

 

Informace o poloze:

Odkaz na mapy.cz:    www.mapy.cz

GPS souřadnice:        48.8834850N, 17.5177003E

 

 

 

logo-bottom

inCity-logo-color-basic Facebook-logo-1817834