Volejte +420 518 321 881 
Všechny kontakty
Volejte +420 518 321 881 Všechny kontakty
Článek představuje významné umělce, kteří buď pocházeli z oblasti Veselska nebo v tomto regionu tvořili a měli k němu blízký vztah.
Ludvík Ehrenhaft (*1872, †1955), rodák z Veselí nad Moravou. Významná osobnost výtvarného života Moravy, zakládající člen “Sdružení výtvarných umělců moravských”. Zapojil se do uměleckého života regionu soustředěného tehdy především kolem malíře Joži Úprky. Žil ve Veselí nad Moravou, z tohoto prostředí čerpal náměty ke svým olejomalbám, akvarelům a kresbám. Zachycoval v nich i mizející krásu veselských krojů, pomoravskou krajinu a to osobitým zůsobem. Na kulturním domě ve Veselí nad Moravou je umístěna plaketa s jeho podobiznou.
Joža Uprka (*1861, †1940), rodák z Kněždubu. Je nejvýznamější slovácký malíř. Usadil se v Hroznové Lhotě kde si podle návrhu Dušana Jurkoviče nechal postavit vilu s atelierem. Zachovalá lidová kultura mu spokytovala dostatek námětů pro zobrazení kroje a výjevů ze všedního i svátečního života. Patřil ke kmenovým členům “Súchovské republiky”. Jeho rodný domek v Kněždubě dnes slouží jako muzeum.
František Uprka (*1868, †1929), rodák z Kněždubu. Sochař, tvořil díla s horňáckými náměty. Proslul i jako výborný zpěvák, tanečník, zvlátě odzemku.
Antoš Frolka (*1874, †1935), rodák z Kněždubu. Ve svých pracích ponejvíce ztvárňoval pracovní náměty a každodenní život lidí. Velmi časté jsou i krojové studie a zvykoslovné výjevy.
Cyril Mandel (*1873, †1907), rodák z Kněžduba, předčasně zesnul. Za svého života nebyl příliš známý, teprve posmrtná výstava ukázala rozsah a malířskou hodnotu díla. Z jeho odkazu se dochovala řada portrétů a krojových studií.
Karel Benedík (*1923, †1997), rodák z Kozojídek. Malíř a velmi významný restaurátor obrazů a nástěnných maleb. Náměty čerpal z rodného slovácka a Veselí nad Moravou, kde povětšinu ze svého tvůrčího období žil. Na jeho rodném domku v Kozojídkách je umístěna pamětní deska.
Karel Sup (*1897, †1973), rodák z Velké nad Veličkou. Ve své tvorbě těžil z bohatých pramenů národního svérázu, lidové kultury i přírodních krás horňácka. Byl krajinářem a figuristou. Stál u zrodu Horňáckých slavností. Za pomoci Miroslava Sylla, Svatavy Syllové – Beńové, Jury Mandela vybudoval ve Velké nad Veličkou horńácký výstavní pavilon – Strážnou hůrku.
František Milan Lejček (*1896, †1980), narodil se ve Vídni, žil ve Veselí nad Moravou. Kromě obrazů, ve kterých zobrazuje slovácké žánry, zvyky a obyčeje maloval i velké náboženské obrazy pro kostely např. ve Veselí nad Moravou,Vnorovech, Mařaticích, Polešovicích.
Ladislav Leitgeb (*1920), rodák z Kunovic, dětství prožil ve Veselí nad Moravou. Ak. malíř, univerzitní profesor byl přítetelem Ludvíka Ehrenhafta. V jeho tvorbě převažují krajiny a zátiší spíše v abstraktivní formě. Univerzitní profesor Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Leopold Velan (*1861 - †1969), akademický sochař, keramik, malíř. Rodák ze Šlapanic u Brna, tvůrčí životní období spjato s Hroznovou Lhotou, kde žil. Učil ve „Škole lidového umění v Hroznové Lhotě“ , kterou založil Jan Uprka, syn ak. malíře Joži Uprky. Sochařská, keramická i malířská díla L. Velana jsou dokladem jeho pracovitosti a hlavně lásky k lidovému umění a k lidové tradici.
Výtvarné sdružení pod názvem „Skupina pěti“. Patří sem malíři Josef Kozumplík, Josef Tomeček, Jaromír Hynšt, Dr. Milan Raška, Dr. Milan Kočiš, Jiří Slovák, grafik Jiří Peša, keramik Vladimír Groš, fotograf František Šíma, umělecký kovář Jaroslav Válek. Skupina pěti se prezentovala pravidelnými výstavami a stala se neoddělitelnou součástí veselského kulturního života.
Rozka Falešníková (*1900 - †1983), lidová malérečka, vyšívačka, zpěvačka a skladatelka lidových písní. Rodačka z Tasova. Učitelka na “Škole lidového umění v Hroznové Lhotě”. Navrhovala a tvořila ornamentální výzdobu budov a nádraží sgrafitovou technikou (např. Veselí n. M., Blatnice pod Sv. Antonínkem, Vnorovy...). Zakládající členka družstva SLUM (Slovácké lidové umění moravské) v Uherském Hradišti, po roce 1945 přednášela o kroji a výšivce na kursech pro okresní národopisné referent pořádaných Zemskou kulturní radou v Brně. Zpracovala rozsáhlý vzorník horňácké výšivky, ve kterém zaznamenala rozlohu technik, morfologii, barevnosti a lidové názvy vzorů.
Alena Pešová, Mistryně ULUV v oboru paličkovaná krajka a výšivání.
Bohuslava Reichsfeldová,
Dagmar Čechová, výrobce dřevěných forem na perník s reliéfní řezbou, perníkářka, dokonale řemeslně ovládá tvorbu pečiva z „volné ruky“.
