3) Hatěcká cesta z Veselí do Moravského Písku

Do druhé poloviny 30. let 20. stol. spojovala Veselí se sousední oblastí Písecka a Bzenecka pouze hatěcká cesta.

Teprve tehdy ji nahradila betonová silnice, dnešní I/54. Až do těchto míst vedla nová komunikace po trase původní cesty. Nedaleko odtud, za velkým cihlovým mostem, odbočovala z cesty spojka do Moravského Písku. Cesta dál vedla souběžně s trasou úzkokolejné dráhy hraběte Chorynského k nádraží Moravský Písek – Kolonie. Původně pokračovala až do Bzence.

Co jsou hatěcké cesty? Je to typ cesty budované na mokré, podmáčené půdě pomocí materiálů vhodných do těchto podmínek – proutí a dřeva. Pro naši hatěckou cestu bylo typické užití cihlových můstků pro překonání nejproblematičtějších míst na trase.

Několik slov ke starší historii:

Tato hatěcká cesta se napojovala v někdejší staré osadě Předměstí Veselí na významnější komunikaci – na tzv. svobodnou cestu královskou procházející osadou od Hradišťska ke Skalici. K ochraně této významné křižovatky a moravního brodu, který umožňoval propojení cest, byl vybudován hrad, později přestavěný na zámek. Byl významný především ve starších dobách, kdy vodní režim nebyl narušen častými výkyvy, které již ve 13. stol. ztěžovaly používání této cesty. V průběhu dalších století postupně došlo k přeměně tohoto problematicky využitelného území – vyklučením lužních lesů, vysoušením, úpravou vodního režimu. Cesta se stala schůdnou po většinu roku.

Nejstarší písemnou zmínku o hatěcké cestě máme z roku 1558 - v kupní smlouvě při změně majitelů panství, kdy Vojslavičtí prodali veselské panství Hynku Bilíkovi z Kornic.

V úseku od zámku po odlehčovací kanál (to je přibližně v délce 3,5 km) umožňovalo přechod přes nejpodmáčenější místa 14 menších a větších mostů. Na cestě od nynější silnice po zachovalý most před vámi jich bylo 6. Ten největší, „francouzský“, který překlenoval někdejší moravní rameno Buková, měl délku cca 25 m.

Po zapomenutých stezkách - Hatěcká cesta - Informační panel ke stažení

• < Předchozí
• Další >