8) Lesy na Veselsku

Po první etapě rybníkářství na Veselsku a po okleštění veselského panství při dělení majetku mezi Vojslavickými se pozornost majitelů panství obrátila k využití hospodářských možností, které se nabízely v krajině okolo Veselí.

Šlo především o to, jak naložit s dosud málo využitelnými lužními lesy, zvláště na pravé straně Moravy. Největší část porostu tvořily vlhkomilné rostliny, olše, vrby, jasany, kleny apod., dubů zde bylo málo. Těžko přístupný terén znesnadňoval i jejich těžbu. Složení vegetace svědčilo pastvě spíše černého dobytka než skotu. Proto stále častěji docházelo k přeměně části lesů na louky a pastviny.

Vlivem rozsáhlého klučení přestaly lesy na Veselsku tvořit souvislý celek a rozpadly se na několik částí. Lesy trpěly jak bezohlednou těžbou dřeva, tak také pastvou dobytka. První krok k nápravě podnikli Želečtí (1. pol. 18. stol.), když omezili a na části území i zakázali pastvu v lese – výměnou za jiné pozemky. Součástí obnovy lesů bylo i zalesňování obnažených míst v záplavovém území. Účinky soustavné péče se projevily v rostoucím výnosu. Zkracováním zátočin a výstavbou hrází byly lesy od 2. pol. 18. stol. chráněny od ničivého podmokání. Nadměrná těžba vyvolala v 19. stol. zpřísnění podmínek těžby, výkup sousedních lučních pozemků a jejich zalesnění. Dobrým hospodařením lesy přišly opět ke cti, stejně tak i honitba.

V současnosti většina lesů spadá pod správu Lesů ČR. Co se týká druhového složení, převládá na Veselsku jasan, lípa, okrajově také duby.

OBRÁZKY V LESE

Na břehu Struhy stojí dub, který na kmeni nese obrázek Madony s letopočtem 1907. Váže se k němu následující příběh. Starší muž, nesoucí na zádech těžkou nůši dřeva, chtěl využít k odpočinku zábradlí mostu, který tehdy umožňoval přechod Struhy. Opřel se o zábradlí a nadhazoval nůši. Převážil se však přes okraj a nůše ho stáhla do moravního ramene, kde utonul.

Po zapomenutých stezkách - Lesy na Veselsku - Informační panel ke stažení

• < Předchozí
• Další >