7a) Závlahový systém

Regulace řeky Moravy a výstavba odlehčovacího kanálu v 30. letech 20. stol. narušily výšku hladiny spodních vod, což spolu se srážkově podprůměrnými lety mělo za následek úbytek výnosů do té doby vyhlášeného lučního hospodářství.

Tyto okolnosti měly vliv také na okolní lesy i na zdejší ptactvo a zvěř. Byla proto navržena výstavba pohyblivých jezů, které umožňovaly jak udržovat potřebnou hladinu vody v řece, tak při velkých vodách odlehčit průtoku v řece vytažením jezových tabulí a řízeně zaplavit luka a pole. Jarní vody obsahující humusovité částečky splavené z horní části toku byly využity jako přirozené hnojení luk. Celé území bylo rozděleno do malých výtopových revírů, aby se znemožnilo bahnění a kyselení půdy. Provádění závlah bylo možné díky vybudování desítek stavidel – vzdouvacích (na nápustných kanálech) a vypouštěcích (na odtokových kanálech). K vypouštění vody na luční plochu byly navrženy trubní výustě u dna kanálů.

Rozvod závlahové vody byl řešen tak, aby bylo možné vodu dopravit i na vzdálenější lokality. Odběrné místo se nacházelo vždy u pohyblivých jezů. Pro veselské louky byl hlavní závlahový náhon, který začínal u jezu nad Uherským Ostrohem. Pro oblast na Zarazicku se jím stal plavební a závlahový kanál. Celková délka závlahových náhonů pro celou oblast od Nedakonic po Rohatec byla více než 27 km. Závlahové náhony sloužily jak k rozvedení vody, tak po skončení závlah k odvedení přebytečné vody zpět do Moravy odtokovými kanály. Úpadek závlahového systému započal v 50. letech minulého století s přeměnou luk na ornou půdu. Na Veselsku se zavlažovalo ještě v roce 1962.

ZÁVLAHOVÝ A PLAVEBNÍ KANÁL

Již v průběhu zpracování projektů na závlahové kanály se přistoupilo na návrh firmy Baťa realizovat kanál jako součást plavební cesty. Myšlenka výstavby malého kanálu získala podporu až po zdůraznění minimálních nákladů a výhod možného perspektivního napojení na Dunaj. Byl vytvořen projekt na stavbu malého průplavu po vzoru Holandska a Francie. Hodnota stavby byla vyčíslena na 34 mil. Kčs, 7 mil. byla účast státu, 9 mil. podíl firmy Baťa a 18 mil. mělo být hrazeno v rámci melioračních akcí. Kanál byl budován v letech 1934 – 1938. V letech 1939 – 1945, kdy plavbu provozovala firma Baťa, a. s., Zlín, bylo ročně přepraveno mezi doly na Hodonínsku a továrnami firmy na Zlínsku více než 100 000 tun štěrku, písku a lignitu.

Na Baťově kanálu, řece Moravě i na „Štěrku“ můžeme pozorovat spoustu vodních ptáků – např. kachnu divokou, čírku obecnou, poláka velkého, potápku roháče, racka chechtavého i vzácnější druhy, jako např. potápku malou, černokrkou, labuť velkou a další druhy.

Po zapomenutých stezkách - Závlahový systém - Informační panel ke stažení

• < Předchozí
• Další >