8) Potok Svodnice a jeho okolí

Potok Svodnice pramení u Suchova v CHKO Bílé Karpaty v nadmořské výšce 405 m n. m.

Do Moravy se vlévá poblíž Milokoště mezi odstavenými rameny Strnadlovo (Šlajzou) a Vitovským (ve výšce 174 m n. m.). Na své téměř dvacetikilometrové cestě protéká obcemi Blatničkou a Blatnicí pod sv. Antonínkem. Za Blatničkou je součástí závlahové nádrže o rozloze vodní plochy 18 ha. Větší část řečiště Svodnice je regulovaná. Nejzajímavější lokalita z celého toku se nachází právě zde, v délce necelých tří kilometrů, od návrší Borky (219 m n. m.) po usedlost „Na Mlýnku“ (bývalý svodnický mlýn). Od někdejší menší závlahové nádrže pod „Mlýnkem“, která je již několik let mimo provoz, až po ústí do Moravy je její tok zase upraven. Původní ústí Svodnice (v 2. pol. 19. stol.) bylo o více než 1 km níže po proudu řeky, pod odstavným ramenem Vláky poblíž ulice Břehy.

Zdejší část, sevřená obhospodařovanou krajinou Ostrožska a zleva Milokošťska, v níž si potok v průběhu staletí vytvořil hluboký zářez, je útočištěm řady živočichů a rostlin. I v současnosti, kdy je průtok regulován zmíněnou nádrží u Blatničky (průměrný průtok je 0,1 m3/s), si voda v četných zákrutech hledá nové, snadnější cesty. Neustále ji k tomu nutí sesuvy půdy, vegetace podemílaných břehů (především z ostrožské strany), vývraty okolních stromů a následné zachycené nánosy dřevin a rostlin. Pokud se projdete podél toku, najdete i dvě či tři bývalá řečiště.

SVODNICKÝ MLÝN

Stejně jako na jiných místech, byla i na Svodnici využívána potoční voda k pohonu mlýna. V nedaleké usedlosti „Na Mlýnku“ se mlynářské řemeslo provozovalo až do let 1948/49. První zmínka o milokošťském mlýně pochází z r. 1536. Další historie je na informace skoupá, více zpráv máme až z minulého století. V r. 1913 nahradil tehdejší majitel pohon mlýna kolem se spirálovou turbínou a tu v r. 1937 vyměnil poslední mlynář Ladislav Dostál za výkonnější francisovu turbínu. Do r. 1984 se zde provozovala pálenice. Kromě vlastní budovy mlýna se zachoval náhon a zbytky splavu pro zadržení vody potřebné pro jeho provoz.

REMÍZEK „U KAŠTANU”

Na mapě z 1. pol. 19. stol. je patrné, že v místě nedalekého remízku byla křižovatka cest z Veselí a Milokoště do Blatnice i do Ostrožské Lhoty. Na rozcestí stál kříž a studna, které později chránily dva urostlé kaštany (jírovce maďal) a v okolí byl vysazen proutník. Časem byly cesty rozorány, neudržované vrby přerostly a na okraji vyrostl dnes již poničený objekt mysliveckého spolku. Kříž, i když v pozměněném stavu, zůstal zachován i se zbytky studny, vyrůstá zde i nový mladý kaštan. Místo je však po většinu roku špatně dostupné.

K Radošovu s rozhlednou - Svodnice a okolí - Informační panel ke stažení

• < Předchozí
• Další >