5) Rybníkářství na Veselsku

První zmínku o rybnících na Veselsku máme z počátku 15. stol.

Větší rybniční plochy zde však vznikaly až po husitských válkách a největšího rozkvětu dosáhly v 16. stol. Ačkoli se většina rybníků rozkládala na okraji území patřícího městu nebo úplně mimo ně, svým významem, provozem a problémy, které souvisely s jejich budováním, téměř po dvě století silně zasahovaly do života zdejších obyvatel. První velké rybníky vznikly v povodí blatnického potoka – Svodnice. Z ní byly vedeny pod Radošov dvě strouhy, které zavodňovaly tři zdejší rybníky. Byl to Horní veselský rybník o velikosti 30 jiter (1 jitro = 3084,83 m2) a pod ním ležící Velký neboli Dolní rybník veselský o rozloze až 160 jiter. Na ně byl napojen stranou ležící rybník Žabinec o velikosti 30 jiter. Jejich odtok byl veden směrem na Kozojídky a do Veličky. Tyto rybníky navazovaly na další, ležící již na území Blatnice a Lipova. V souvislosti s budováním rybníků došlo též ke zřízení vsi Kozojídky na území, které bylo vyčleněno z předměstského katastru a částečně i z katastru sousední Hroznové (tehdy ještě Veselské) Lhoty.

Soustava těchto rybníků byla dokladem pokročilé rybníkářské techniky a jedinečného využití záplav přicházejících z Bílých Karpat. Tyto rybníky byly žlebové, využívaly terénní vlny a přehrazením hrází vytvářely rybniční plochy. Takto vznikla i tato obnovená rybniční plocha, iniciovaná kozojídskou obcí a vybudovaná v rámci programu Ministerstva zemědělství ČR „Podpora prevence před povodněmi“ v rámci komplexní pozemkové úpravy (2007 – 2008). Její stavitelé využili k vytvoření vodní plochy původní sypané hráze Dolního rybníka.

Při dělení panství v 2. pol. 15. stol. připadly oba rybníky nejdříve ke statku louckému, později k panství ostrožskému. Jejich nepřirozené vyčlenění z veselského panství se dlouho považovalo za dočasné a kvůli škodám, které voda páchala na okolních veselských pozemcích, vedlo k častým sporům mezi Uherským Ostrohem a Veselím. Úpadek zdejšího rybníkářství přivodila nejistá doba 17. stol. i pobělohorské změny ve společnosti.

Největšího rozmachu dosáhlo rybníkářství na Veselsku v 16. stol., kdy se majitelem panství stal Hynek Bilík z Kornic. Vyklučené luhy, na které se zaměřili také jeho předchůdci páni z Vojslavic, ho přiměly ke zřizování rybníků na jejich ploše. Protože ležely na rovině, bylo nutné jejich plochu vymezit hrázemi. Pro jejich zavodnění využil moravní vodu. S výstavbou začal u Vnorov, kde zřídil dva rybníky – Horní na 614 kop násady, Dolní na 1 360 kop násady. Přívodní náhon vedl přes zarazické grunty a stejně jako jiní rybníkáři byl i Bilík při uskutečňování svých záměrů bezohledný. Ještě větší rybník zřídil u Moravského Písku. Náhon na oba rybníky vedl až z Nedakonicka. K provozu většího z nich využil rovněž vody, které odtékaly z Horního rybníka. Vodní odpad pak tekl do moravního ramene Buková na Veselsku. Horní rybník měl rozlohu 100 jiter, Dolní přes 250 jiter. 

Pro majitele panství bylo rybníkářství největším a nejvýnosnějším hospodářským odvětvím. Výnosy představovaly třetinu jeho běžných příjmů. Po úpadku rybníkářství v polovině 17. stol. se mezi majiteli panství stále udržoval zájem o obnovu rybníků, ale ke skutečné obnově už nedošlo. K posledním rybníkům patřily v 1. pol. 18. stol. rybníky pod Borkami a u Vnorov. V r. 1750 zde již nebyl žádný.

Kaplička u rybníka

Drobná, prostá stavba pochází z poloviny 19. stol. Kdysi se u ní křížily polní cesty spojující okolní obce. Poblíž kaple byla studna s dřevěnou váhou a dlouhým žlabem sloužícím jak k osvěžení poutníků, tak k napájení dobytka. Důvod vzniku této kapličky není známý, stejně tak její původní vnitřní výzdoba. Po desetiletích scelování pozemků se kaple ocitla osamocená uprostřed lánu. Nádherné topoly, které ji chránily, postupně zničily blesky, nově vysazené stromy zase zvěř. Uvnitř kapličky jsou barvotiskové obrázky a okolí zdobí fialové květy vzrostlých bodláků.

K Radošovu s rozhlednou - Rybníkářství na Veselsku - Informační panel ke stažení

• < Předchozí
• Další >